Choď na obsah Choď na menu
 


4. 7. 2018

Tycho Brahe

► Niekoľkokrát som stál pri hrobe a mramorovom náhrobnom kameni s reliéfníou figúrou Tycho Brahe v Kostele Matky Boží před Týnem v Prahe. Zaujal ma príbeh tohto slávneho dána. Za kvalitný článok o Tycho Brahe považujem článok, ktorý je v Českej Wikipedii. Tu je časť z neho ...

Tycho Brahe

Tycho Brahe (14. prosince 1546, zámek Knudstrup, Dánsko (dnes Švédsko) – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe [ˈtˢyːə ˈʌd̥əsn̩ ˈb̥ʁɑː] (někdy uváděný chybně jako „Tycho de Brahe“), byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

tycho_brahe.jpg

Byl potomkem starého šlechtického rodu. Studoval filozofii a rétoriku v Kodani (1559–1562), poté práva v Lipsku. V roce 1565 zdědil značné jmění a začal se věnovat svým koníčkům – alchymii, ale především astronomii. Později pokračoval ještě ve studiu chemie v Augsburgu. Roku 1571 se po smrti otce vrátil do Dánska a získal vlastní observatoř. 11. listopadu 1572 pozoroval (a popsal ve spise O nové hvězdě) výbuch supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeja. Poté cestoval nějaký čas po Evropě. Velkorysá nabídka dánského krále Frederika II., který mu nechal postavit laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven, jej přiměla k návratu. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval přes dvacet let. V roce 1597 se nepohodl s novým králem (Kristián IV.), nějaký čas cestoval po Evropě a v roce 1599 byl Rudolfem II. na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil jako císařský astronom u dvora.

Podle pověsti zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování zatmění Slunce nebo kvůli tomu, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař. Podle historických pramenů se ve skutečnosti roznemohl na (či po) hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde bujaře popíjel. Když se vrátil domů, nebyl schopen močit a trpěl silnými bolestmi. Někteří vědci se na základě dobových popisů příznaků domnívají, že ho postihla akutní urémie, která bývá zpravidla důsledkem selhání ledvin. Zemřel po necelých dvou týdnech – 24. října 1601. Pohřben byl na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. V roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty, prozkoumány a uloženy do nové cínové rakve na stejném místě.

Vědci v roce 1901 tehdy odebrali vzorky jeho vlasů a vousů. Část tohoto vzorku poté získali Dánové v roce 1991. Dvojí zkoumání zjistilo ve vousech i vlasech nebývale velké koncentrace rtuti. Tak velké množství, že závěr byl nasnadě: právě otrava rtutí zjevně způsobila selhání ledvin a způsobila smrt. První zkoumání provedl profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity, druhé Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu. Oba vědci užili jiné metody a zkoumali jiné vzorky, a i výsledky se tedy liší v řadě detailů: podle Kempeho se jedovatá rtuť dostala do jeho těla zhruba 11 až 12 dní před smrtí, Pallon vyčetl ze svých analýz, že silnou dávku jedu dostal asi 13 hodin před smrtí (což někteří interpretují tak, že byl otráven nadvakrát).

Profesor Kempe ve své studii vyslovuje domněnku, že se Brahe otrávil sám, používal totiž svůj léčivý lektvar, který rtuť obsahoval. Pallon konstatuje, že mohl být také zavražděn. O tom, kdo by mohl být jeho vrah, se objevila řada spekulací, žádná z nich však nepřináší důkazy. Josua a Anne-Lee Gilderovi v knize Nebeská intrika (Heavenly intrique) z jeho vraždy obviňují Keplera, který se dle nich toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům. S jinou teorií přišel dánský historik Peter Andersen, podle kterého byl Tycho Brahe otráven svým vzdáleným příbuzným švédským šlechticem jménem Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV.

V lednu roku 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci. Cílem mělo být zjištění, zda smrt nezapříčinila otrava chloridem rtuťnatým. Dánský vědecký tým přijel do Prahy 15. listopadu 2010 a začal ostatky zkoumat.

Archeologové Braheho ostatky uložené v cínové rakvi vyzvedli 15. listopadu. Uvnitř byly části dlouhých kostí, žeber i část lebky. Zachovaly se i zuby v horní čelisti. Dne 17. listopadu 2010 pak radiologové pražské Nemocnice Na Homolce kostru zkoumali pomocí počítačové tomografie (CT).

O dva roky později byla vydána zpráva, že Brahe zemřel v Praze přirozenou smrtí, nikoli otravou. Podle vědeckých závěrů nebyly v jeho ostatcích nalezeny stopy po rtuti v takovém množství, které by mohlo způsobit jeho smrt.

Smrt Tycha Braheho a pátrání po jejích okolnostech beletristicky zpracoval Jan Rybář v detektivce s názvem Čtvrtá kostka (ta je podle recenze MF DNES „chytřejší než Dan Brown“).

Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii: podle ní je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jeden z kompromisních modelů mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickou Mikuláše Koperníka.

Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě Brahových pozorování (především poloh Marsu) mohl o několik let později Johannes Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Před tím se ale střetl s Tychovými dědici a naměřená data získal až po zákroku císaře.

Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho.

Ve své astrologické praxi prosazoval myšlenku, že postavení nebeských těles pozemské události ovlivňuje, nikoliv předurčuje. Sepsal dva astrologické traktáty (jeden o vlastním systému výpočtu astrologických domů). Tato díla se nedochovala.

tycho_brahe--1-.jpg

K obrázku - Braheho náhrobek v Týnském chrámu. Legenda na náhrobku zní ANNO DOMINO MDCI DIE XXIV OCTOBRIS OBIIT ILLVSTRIS & GENEROSVS D(OMI)NVS TYCHO BRAHE D(OMI)NVS IN KNVDSTRVP &C PRÆSES ORANIRVRGI &C v SACRÆ CÆSARIÆ MAGESTATIS CONSILIARIVS CVIVS OSSA HIC REQVIESCVNT (Léta Páně 1601 dne 24. října zemřel jasný a štědrý pán Tycho Brahe, pán z Knudstrupu atd., správce uranienborský atd., rádce svatého císařského majestátu. Jeho kosti zde odpočívají.)

► Slovenská Wikipédia okrem iného uvádza ...

Bol potomkom starého šľachtického rodu. Študoval filozofiu a rétoriku v Kodani (1559 – 1562), potom právo v Lipsku. V roku 1565 zdedil značný majetok a začal sa venovať svojim koníčkom – alchýmii, ale predovšetkým astronómii. Neskôr pokračoval ešte v štúdiu chémie v Augsburgu. V roku 1571 sa po smrti otca vrátil do Dánska a získal vlastné observatórium. 11. novembra 1572 pozoroval (a popísal v spise O novej hviezde) výbuch supernovy v súhvezdí Kasiopea. Potom cestoval nejaký čas po Európe. Veľkorysá ponuka dánskeho kráľa Frederika II., ktorý mu dal postaviť laboratóriá a observatórium Uranienborg a Stjerneborg na ostrove Hven (dnešný názov Ven) ho primäla k návratu. Na kráľom darovanom ostrovnom observatóriu pracoval viac ako dvadsať rokov. V roku 1597 sa nepohodol s novým kráľom Kristiánom IV., nejaký čas cestoval po Európe a v roku 1599 ho Rudolf II. na radu Tadeáša Hájka z Hájku pozval do Prahy. Postavil nové observatórium v Benátkach nad Jizerou, kde mu posledných niekoľko mesiacov života robil asistenta Johannes Kepler.

Podľa povesti zomrel Brahe na prasknutie močového mechúra na bankete v Prahe, kde zo spoločenských dôvodov nemohol vstať od hostiny skôr než cisár, ale dnes sa zdá, že mal nejakú obličkovú chorobu, alebo podľahol otrave ortuťou zo svojich alchymistických experimentov.

Pochovaný je na pražskom Starom Meste v kostole Panny Márie pred Týnom pri Staromestskom námestí.

Tycho Brahe vytvoril originálnu kozmologickú teóriu: podľa nej je síce Zem stredom Vesmíru, ale okolo nej obieha iba Slnko a Mesiac. Ostatné planéty obiehajú okolo Slnka. Vytvoril tak akýsi kompromis medzi geocentrickou teóriou Ptolemaia a teóriou heliocentrickou Mikuláša Kopernika.

Presným meraním paralaxy dokázal, že kométy sa nachádzajú zvonku mesačnej dráhy. Na základe Brahových pozorovaní (predovšetkým polôh Marsu) mohol o niekoľko rokov neskôr Ján Kepler formulovať svoje slávne zákony obehu planét.

Na Brahovu počesť bol pomenovaný mesačný kráter Tycho a planétka 1677 Tycho Brahe.

► V článku Kostel Matky Boží před Týnem sa okrem iného píše ...

Z období renesance a baroka se dochoval mimořádně zajímavý soubor reliéfně tesaných náhrobních kamenů a epitafů, mj. náhrobník astronoma Tychona Braheho z roku 1601, který je umístěn u prvního jižního pilíře hlavní lodi. Z barokního mobiliáře vynikají dřevořezby raně barokních oltářů a cenné varhany od Jana J. Mundta z let 1670-1673, které patří mezi troje nejstarší dochované varhany v Praze. Od roku 1691 jako varhaník chrámu působil po dobu padesáti let muzikolog Tomáš Baltazar Janovka. Mezi raně barokními oltáři je cenný zejména hlavní oltář z roku 1649 s titulárním obrazem Nanebevzetí Panny Marie od jednoho z významných českých barokních malířů Karla Škréty, který je autorem několika dalších pláten bočních oltářů. V kostele nalezname také díla dalších barokních mistrů: sochařů Jana Jiřího Bendla a Ignáce Františka Weisse (oltářní plastiky), Jana Heidelbergera (socha sv. Františka z Pauly v severní lodi), malířů M. Strassera (Nalezení sv. kříže, z hlavního oltáře zrušeného kostela stejného zasvěcení), Jana Jiřího Heinsche (obraz sv. Josefa v severní lodi, oltářní obraz Rodokmenu Jesse), Michaela Václava Halbaxe (obraz sv. Krišpína a Krišpiniána), jeho přítele Petra Brandla (obraz Příjezd sv. Václava na říšský sněm), z období rokoka potom Ignáce Raaba (Jan Křtitel) či Františka Xavera Palka (sv. Expeditus). V presbytáři jsou umístěna také dvě rozměrná plátna od severoitalského renesančního malíře Romanina (1484-1564) s náměty Navštívení Panny Marie a Obětování Páně.

Kostel Matky Boží před Týnem
tyyy.jpg
Autor: A.Savin (Wikimedia Commons · WikiPhotoSpace) – Vlastní dílo, FAL, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=53723139

Náhrobní kámen Tycho Brahe
tttt.jpg
Autor: Robert Scarth – Vlastní dílo, original, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2160299


Zdroj: Wikipedie, Wikipédia