Choď na obsah Choď na menu
 


7. 6. 2018

Mělník ... mesto, hrad - zámok

img_4599.jpgMôj numizmatický internetový priateľ s nickom Numik, s ktorým som sa stretol v Prahe, býva v Mělníku. Mali sme spolu príjemnú debatu o numizmatike a o iných veciach zo života. Numik mi, okrem iného, v mobile ukázal foto hradu v Mělníku. Zaujalo ma to. Možno sa niekedy v Mělníku stavím na kafe a pôjdem sa na tento hrad prestavaný na zámok pozrieť. Obrázky mesta a hradu sú skutočne nádherné.

Mělník ... mesto

Mělník je okresné mesto v Stredočeskom kraji 30 km severne od Prahy. Leží na pravom brehu rieky Labe oproti ústiu Vltavy, historické centrum sa rozkladá na vyvýšenine obtekanej potokom Pšovkou.

Územie dnešného mesta Mělník je osídlené už od neolitu. V oblasti Mělnicka sa tiež odohrávajú niektoré historické romány Eduarda Štorcha. Podľa starších historiografických názorov bol Mělník v 9. a 10. storočí centrom slovanského kmeňa Pšovanov – približne v mieste dnešného zámku sa nachádzalo hradisko Pšov. 

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin bočního útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Ottův slovník naučný uvádí: Město Mělník založeno bylo po způsobu jinozemských měst za krále Přemysla Otakara II. r. 1274. Od tohoto času nazýváno bylo městem královským. Po smrti Přemysla II. náleželo královně Kunhutě a bylo ho odtud od královen českých napořád jako věna užíváno.

Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a z Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstával Mělník ve spolku s Pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stal sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitálu. Ta darovala zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar a to 1,5 tuny stříbra a přála si být po smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce zemřela, byla 14. listopadu pohřbena v chrámu sv. Petra a Pavla. Po roce v něm však začaly probíhat velké přestavby, a tak syn Hynek převezl ostatky královny do Prahy.

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostela sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

Náměstí míru s radnicí a kapucínským kostelem
mel001.jpg
Autor: VitVit – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=41127766

Sútok Labe a Vltavy
me002.jpg
Autor: Mgr. Renata Špačková – www.saletini.cz, CC BY-SA 3.0 cz, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=8392812

Mělník ... hrad - zámok

Mělník je hrad přestavěný na zámek na vrchu nad řekou Labe. Tvoří tak jednu z dominant města Mělníka. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby a pozdějších úprav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Zámek Mělník
me004.jpg
Autor: Zdeněk Fiedler – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21773852

Předchůdcem Mělníka bylo raně středověké hradiště postavené nejspíše na přelomu devátého a desátého století. Rozsahem se krylo přibližně areálem středověkého města a hradu. Předpokládá se, že v prostoru města bývalo předhradí, zatímco akropole se nacházela v místech zámku. Na konci desátého století se hradiště stalo sídlem kněžny Emmy a ve zdejší mincovně se razily denáry.

V roce 1274 povýšil král Přemysl Otakar II. mělnické podhradí na město a později Karel IV. na věnné město českých královen. Město se zároveň stalo centrem českého vinařství. Odsud se také dováželo víno pro českého krále.

Mělnický hrad, původně románský a gotický, zůstal v držení královské koruny až do roku 1542, kdy jej král Ferdinand I. zastavil Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé. Ten hrad přestavěl na pohodlné sídlo v renesančním slohu. Při přestavbě vzniklo také severní křídlo s věží.

Po třicetileté válce, kdy zámek zpustl, byl roku 1646 zastaven Černínům z Chudenic, kteří na mělnickém panství hospodařili pět set let. Poté zámek od císaře Leopolda I. koupili a v letech 1685–1686 provedli barokní úpravy, čímž zámek získal dnešní vzhled.

Roku 1753 mělnický zámek přešel na dnešní majitele zámku, sňatkem Marie Ludmily, poslední dědičky z rodu Černínů, za Augusta Antonína z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do roku 1938, kdy jim jej nejprve konfiskovali nacisté a po roce 1948 byl komunisty znárodněn.

V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět rodu Lobkoviců, konkrétně knížeti Jiřímu Janu z Lobkovic a prošel další rekonstrukcí.

Pohled na průčelí zámku s branou ze Svatováclavské ulice. Vlevo je vidět věž kostela svatých Petra a Pavla
me005.jpg
Autor: VitVit – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=41123119

Na zámku jsou dodnes patrné prvky historických slohů románského, gotiky (pozdně gotická zámecká brána), renesance (severní křídlo zámku s dvoupatrovou lodžií) a baroka.

Severní křídlo zámku v renesančním slohu s dvoupatrovou lodžií pokrývají sgrafita z roku 1553, patřící mezi nejstarší v Čechách. V ochozu jsou pak vyobrazeny čtyři rodové erby, (zleva: Jiřího Jana z Lobkovic (z roku 2003), Jiřího Kristiána, knížete z Lobkovic (z roku 1931), Ruprechta Jana, hraběte Černína z Chudenic a čtvrtý patří taktéž Černínům z Chudenic (oba z roku 1677).

Některé části zámku jsou přístupné veřejnosti, zejména pak ty, kde jsou shromážděny umělecké sbírky mělnické větve Lobkoviců. Zde jsou k vidění malby českých barokních mistrů, např. Karla Škréty, Petra Brandla, Jana Jiřího Heintsche, Jana Kupeckého, Jana Kryštofa Lišky, Jana Petra Molitora, Ignáce Viktorina Raaba, Václava Vavřince Reinera ad. Je rovněž možné navštívit Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze.

Mělnický hrad nad sútokom Vltavy a Labe
me003.jpg
Autor: Ввласенко – Vlastné dielo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44975786

Zdroje: Wikipedie (sk,cz), vlastné foto, YouTube